Z historie Čížové

Čížovskou kotlinu, ležící severně od Písku, vytváří seskupení většinou zalesněných kopcovitých pásem a návrší. Téměř uvnitř této kotliny vystupuje nepřehlédnutelná a jedinečná Čížovská hora (512 m n. m.), korunovaná stromovím a věžičkami církevních staveb spolu s kostelem sv. Jakuba Většího, založeného kolem roku 1250 a několikrát přestavěného. Obec Čížovou tvoří několik okolních starobylých vesnic : Bošovice, Borečnice, Krašovice, Nová Ves, Zlivice, Topělec a do třicetileté války i zaniklá ves Skrýšov. První, ale nevěrohodnou zmínku o Čížové uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan k roku 942.

Roku 1316 připomíná farář Mikuláš Čížovou, kterou řídil spolu s kostelem sv. Václava v Písku. Do roku 1200 byli majitelé Čížové knížecí rody, poté až od roku 1509 čeští králové. Po nich bylo až do roku 1547 majitelem město Písek a po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. Adam Řepický ze Sudoměře. Roku 1560 se připomíná na Čížové Jan Deym ze Stříteže. Rod Deymů zde sídlil až do roku 1726, poté nastupuje rod Černínů z Chudenic a roku 1753 kupuje Čížovou August Anton z Lobowicz. Roku 1932 přechází toto panství sňatkem Ludmily Lobkoviczowé do majetku Lichtensteinů (do roku 1948). V roce 1741 se před Čížovou strhla jedna z menších bitev o dědictví rakouské, v následujícím roce došlo u Červené hajnice k zavraždění tří francouzských "princezen".

V Krašovicích kolem okrouhlé návsi se nalézá 12 vzorně udržovaných štítů tzv. "selského baroka". V Bošovicích je nejvíce místních čtvrtí : Ovčín, Fabika, Císadlovice, Na Staveništi, Dudína, Tasnov. Zlivice mají ve svém katastru i vzdálené hajnice: Skrýšov, Pěchovna, Novoveskou, Červenou hajnici. V Topělci byla odkryta rozsáhlá pohřebiště ze střední doby bronzové.