Bošovice

Bošovice leží na severozápadním okraji písecké kotliny, na úpatí výrazného zalesněného pásma s vrchy Strážiště a Koseřín. Přímo nad vesnicí se zdvíhá návrší se zdaleka viditelným kostelem sv. Jakuba.

První zmínky o vesnici jsou z roku 1323 mezi sídly, které král Jan Lucemburský spolu se Zvíkovem zastavil Petrovi z Rožmberka. V 16. století byly Bošovice samostatným vladyckým statkem v držení Buzických z Buzic, část vsi připadla v polovině 16. století spolu s Drhovlí k Řepicím. Později byla vesnice připojena k sousední Čížové.

Roku 1654 bylo ve vsi celkem 8 hospodářů , z toho 3 sedláci. V letech 1686-91 byly Bošovice separovány spolu se sousedními Chlaponicemi jako samostatný statek. Po roce 1715 byly pak s Čížovou připojeny natrvalo k Drhovli.

K Bošovicím náleží bývalá samota Tasnov - býval zde asi do roku 1928 hostinec, panský lobkovický dvůr, poté zbytkový statek a naposledy plemenářská stanice Císadlovice.

Mezi Bošovicemi a samotou Tasnovem vyrostla v roce 1918 a hlavně po roce 1924 na polích přiděleným bošovickým občanům od dvora Císadlovi (po provedení pozemkové reformy na lobkovickém panství) řada nových domů - Nové Bošovice.

Ze zachovalých písemností se nedovíme kolik občanů zemřelo za třicetileté války v letech 1618 - 1648.

Nejstarší úmrtní matriky byly napsány teprve v 2.polovině 17.století. Berní rula (popis obcí) z roku 1654 vypovídá, že z Bošovic přežilo tuto katastrofu pouze 8 rodin.

Na jaře roku 1908 postihl Bošovice velký požár. Vyhořelo domů 7, č.p. 29, 25, 24, 6, 7, 8 a 28.

Za první světové války v letech 1914 - 1918 zahynulo 6 mužů z Bošovic, jimž je věnována pamětní deska , která je zasazena ve zdi bošovické kapličky, vedle vchodu.

V roce 1948 při těžbě kamene na opravu silnic byl objeven poklad bronzových předmětů, nález byl odevzdán píseckému muzeu p. Josefem Pánovcem

Půdorysným jádrem vesnice je přibližně trojúhelníková náves. Jižní stranu návsi tvořil hospodářský dvůr , druhotně rozparcelovaný. Zástavba v místě někdejšího dvora zčásti zanikla. Několik usedlostí je rozmístěno i okolo druhé svažité návsi na jihovýchodním okraji vesnice a podle přístupové komunikace od Chlaponic. Na úpatí vrchu s čížovským kostelem východně od vsi byl situován vrchnostenský ovčín, zvaný Dolejší či Dolský.

Ve vsi se dochovalo několik zděných usedlostí, klasicistních, pozdně klasicistních i eklektických. Ojedinělým stavením s plochým křídlovým štítem, typickým pro oblast Písecka je dům č.p. 1 v jižní části vsi. V blízké usedlosti č.p. 3 se zachovala hodnotná klasicistní sýpka s polovalbovou střechou, podélně orientovaný dům má jednoduchou eklektickou fasádu.

Nejvíce hodnotných staveb nalezneme na západní straně návsi. Ve dvoře č.p. 6 stojí klasicistní sýpka s vysokou střechou , nasazenou na fabionové římse. Vjezd do dvora uzavírá brána s rovným překladem. Sousední podélně orientovaný dům č.p. 7 má střídmou eklektickou fasádu s nárožní bosáží. Obdobný charakter má i protější hospodářské stavení s valbovou střechou.

Usedlost č. p. 8 tvoří dům s jednoduchou fasádou asi ze 30 let 20.století a brána s kapličkovými nitkami po stranách.

V sousední drobné usedlosti č.p. 28 stojí patrová klasicistní sýpka s polovalbovou střechou (v současné době hasičská zbrojnice SDH Bošovice, statek je opraven a je v něm navštěvovaná "Bošovická hospůdka").

Východní stranu návsi uzavírá dvojice podélně orientovaných usedlostí s vjezdy, částečně zmodernizovaných usedlostí č.p.4, 39, 5 z roku 1923.

Na návsi stojí neorenesanční kaple s půlkruhovým závěrem a věžičkou v hřebeni střechy.

Bošovická náves si dodnes s výjimkou jednoho rodinného domu uchovala základní hmotovou strukturu. Zejména západní strana návsi se dochovala v podstatě nepoškozená a působí krásným dojmem.